V pondělí 6. května 2024 se 20 žáků z 5. ročníku vypravilo autobusem na týdenní pobyt do Jizerských hor na Školu v přírodě.
Bydlelo se na chatě Slovance, kde byli v loňském roce ubytováni naši žáci z vyšších ročníků v době lyžařského výcviku, tudíž jsme jeli do nám známého prostředí.
Obavy z nízkých teplot a deště se naštěstí nepotvrdily a my jsme si pobyt v horách náležitě užili.
Denně jsme vyráželi na výlety do okolí.
První den naše výprava směřovala do Horního Maxova, kde jsme si prohlédli náměstí a nad Maxovem jsme objevili krásně upravený dřevník, ohniště i se sudem plným vody, pruty na buřtíky, o které se vzorně starají občané Maxova spolu s chovanci zdejšího ústavu.
Další den směřovala výprava na lanové centrum, které je krásně vytvořené areálu penzionu Artur na Malém Semerinku.
Naši žáci se pohybovali velice zručně po připravených překážkách a řádně si všechny užili.
Když byli všichni na zemi a odevzdávali sedáky, spadl mi tzv. kámen ze srdce, že jsme všechno zvládli bez jakéhokoliv zranění.
Den na to jsme opět měli v plánu dorazit na krásnou rozhlednu Královku, ale po cestě plné překvapení jsme změnili trasu a došli k vodnímu dílu, zásobárně pitné vody pro blízká města, jako je Liberec, Jablonec nad Nisou v Josefově Dole.
Bohužel jsme se nemohli projít vnitřními prostory přehrady, tak jako v zimě s žáky z lyžařského kurzu, neboť z bezpečnostních důvodů sem pouští pan hrázný na prohlídku pouze starší děti.
Cestou na přehradu jsme si mohli pohladit krásného koně Démona a pejska Rozinku. Na plotě výběhu byly k zakoupení výrobky z ateliéru paní, která si takto vydělává na seno a krmení pro svých mnoho koní, koček a pejsků. Výrobky byly krásné a vyřešili jsme tím i nákupy dárečků pro rodiče.
Byly to naušnice, náramky, krásné kovové zvonkohry apod.
Vždy po návratu z našich výprav jsme si vše v době poledního klidu zapsali do našich deníků.
Napsali jsme všichni domů rodičům i do školy pohledy. Najednou jsme si vyzkoušeli znovu napsat oslovení, adresu i nějaké to přání a pozdravy.
Následovalo odpoledne plné výtvarných aktivit. Malovali jsme kameny, tvořili obrázky z přírodnin a samozřejmě zbyl čas i na trénování přehazované na místním venkovním hřišti.
V blízkém lese vznikaly i zdařilé přístřešky, na kterých si děti vyzkoušely spolupráci i různé stavební styly.
Proběhl i orientační běh, kde děti plnily ve skupinách úlohy z novodobých dějin a noční hra s pohádkovými bytostmi.
Hodily se baterky i svítící náramky.
Denně skupiny dětí, na které se děti hned na začátku rozdělily, sčítaly, ale i odčítaly body a jejichž počtem se blížily, nebo vzdalovaly domovu. Body nasbírané, nebo ztracené totiž vyjadřovaly počet kilometrů, které směřovaly z Jizerských hor k domovu. Některé skupinky však nasbíraly tolik bodů, že domov přejely až téměř na Šumavu.
Chata Slovanka je pověstná tím, že se tady děti i dospělí cítí více než krásně. Vynikající jídlo, vlídný a tolerantní přístup manželů Trojanových je prostě skvělý a vždy odjíždíme s tím, že se zase brzy rádi vrátíme.
V pátek 10. 5. 2024 jsme se všichni vrátili opět ke škole, kde si děti vyzvedli jejich rodiče a mohli si užít společně krásný víkend s oslavami 700. let vzniku městyse Litně.
